1. týden

POZOR, POZOR!

Otázka uzavírající týden s Radostí z maličkostí:

Jak jsem prožila týden věnovaný radosti z maličkostí? Jak je na tom moje "Padesátka" v mém každodenním životě? (pro ostřílené sebekoučovatelky házím možnost si to obodovat na škále 1-10!) - a co to pro mě znamená? Jak to chci dál a co pro to od sebe potřebuju? A nebo plynule přejděte k dopisu pro týden Tady a teď, ke kterému jsou přiloženy otáky, které toto rozvádějí.

Jsme v bodě, kdy ze všeho nejdůležitější je ta něha. Ta, kterou dáme samy sobě. A místu, na které jsme se právě dostaly v našem životě. Co nám to, co právě doshlédl náš pozorný Divák, může dát? V čem je dar toho, co vidí? Ať už je to to, že to co je na papíře je i v naší každodennosti, nebo je situace úplně opačná a my se s potem na čele snažíme vychutnávat si přítomné okamžiky na střeše rychlíku. A prostě to nejde. Protože někdy je to nejvíc, co zvládneme prostě si říct, že to nejde. Naším základním předmětem je POZOROVAT, PROHLUBOVAT SVOU DIVÁCKOU DOVEDNOST a dívat se na svůj život laskavýma očima. Což znamená oči propojené se srdcem. S přijetím sebe a svého života tak, jak je. Pak teprve můžeme k dalšímu krůčku.

Pokud jste v nesnesitelné tenzi, pište klidně e-dopisy, pošlu trochu expresní něhy onlajnem.

Vaše Michaela

Inu VÍTEJTE V CIRKUSE, drahé studentky DIVÁCTVÍ.

Začínáme zlehounka. 

u RADOSTI Z MALIČKOSTÍ

Nechceme po sobě nic velkého. Tedy kromě jednoho pořádného seznamu :-). 

Seznamu PADESÁTI MALIČKOSTÍ, které vám dělají radost, jako jsem o něm psala v našem prvním dopise.

Tento týden spíš než akční kroky (které si ale můžete vyvozovat) je pro nás nejdůležitější jen se učit pozorovat se. Pozorovat sebe v průběhu času - sebe tady a teď, ale taky všeho, který už jsme prožily. Co nám dělá radost, co nás v náročných dnech pohladí, co nám pomáhá zastavit se a vnímat detaily. Co jsou ty krásné maličkosti, díky kterým jsme zcela tady a teď?

Proč je jich padesát?

Protože ty první jsou zpravidla ty, které nám naskakují automaticky. Ty, díky kterým se teprve dostaneme do plné pozornosti. A pak se začnou vynořovat poklady. Maličkosti tak drobné, že je zavnímá a OCENÍ opravdu jen ten pozorný divák fajnšmekr. A to jsou ty, pro které si jdeme. A čas, který si věnujeme usazené s deníkem, je ta milenecká pozornost, která z všedního podvečeru udělá okamžik, pro který stojí za to žít.

NÁSTĚNKU NĚHY pilíře RADOSTI Z MALIČKOSTÍ poctěme těmi co nejmenšími. Těmi, co se dějí samy od sebe, když se pozorně díváme, když prožíváme celým svým tělem. Na moji maličkost z dopisu v podobě dobrého kafíčka zapomeňte :-) My chceme hlouběji, k esenci bytí.

P. S. Někdy se může stát, že člověk zjistí, že vůbec není schopný prožívat radost z maličkostí zrovna tehdy, když to má v plánu. I to je v pořádku. Nejsou všechny dny růžové. A naším cílem je hlavně pozorovat a být k sobě laskavé v naší každodenní realitě. I v tom, že jsem zrovna tak zahlcená, že nejsem schopna to zastavit. První krok je pozorovat. Druhý krok je přijmout to tak, jak to je, právě teď. (a pozorovat se v tom :-) ) Zní to banálně? Ale dělá to divy. Testováno na principálce!

P. P. S.: odkaz na audio naladění, dokonale nedokonalé:

https://on.soundcloud.com/5AdiXKN4YaFFtwdh7

Krásný týden naplněný všímavostí k maličkostem. Ke kvalitě prožitku, který nás prostoupí. K vychutnávání namísto zahlcování se.

Když budete chtít, připněte svou nejmenší maličkost, která vám vždy z obyčejného okamžiku vytvoří krásné malé představení, na NÁSTĚNCE NĚHY (a.k.a v diskusi)

Vaše Michaela