O badatelkách.
Pole k prostoru pro bádání je nezměrné a můj život je bádáním naplněn. Já bádám v lidech. Miluju nesmírně příběhy. V dospívání jsem si myslela, že smyslem mého života je stát se herečkou. Protože mě fascinovalo vtělovat se do různých osobností, předávat jejich pohled na svět dalším lidem. Ale pro svou plachost jsem nebyla ani přes důkladnou přípravu schopna projít přijímacím řízením ani na konzervatoři, ani za čtyři roky na JAMU. A tak jsem se prostě bezmyšlenkovitě někudy vydala, prožívala bezprizornost, marnost. A pak přišly kotrmelce, horská dráha, skok do neznáma, říše za zrcadlem. Děly se věci - v průběhu svého putování hloub do své duše jsem zažila mockrát pocit, že mi právě tento poslední kousek už už láme vaz, dnes už vnímám všechno zhuštěně jako jeden potřebný krok za druhým, abych mohla být tam, kde jsem dnes. U lidských příběhů zůstávám, protože prožívání a emoce jsou mým tématem, tam mě to vrací pořád. Ale trochu jsem téma obešla. A je z toho Něžný cirkus..ten co se děje v nás a v našem nejbližším okolí. Ten co se děje tím, že jsme a jak k tomu přistupujeme. Mým posláním, které mi teď dává hluboký smysl je balit ženy do něhy a pochopení pro jejich jedinečnost, pro potřebu intenzivně prožívat i ty nejmenší okamžiky. Nabízet s šaty zázemí, kterým se lze obklopit, když je potřeba podpory a zvenčí nepřichází. Protože být v souladu se sebou je to nejdůležitější. Právě tam se podle mě může spustit lavina laskavosti, která zavalí všechno a všechny široko daleko.
***
Tolik k názvu prvních šatů, které v Nežném cirkusu vznikly. Bádání je zdravé, prospěšné, léčivé, brány otevírající. Čekají na všechny badatelky, které se vydávají na cestu, chtějí podpořit tok svých myšlenek, i pro ty, které chtějí jen chvíli ticha v přírodě k obdivování fauny a flory.
Krásný den, mé milé badatelky i milí badatelé - nerada bych, aby mé příspěvky budily dojem, že muži nemohou být vnímaví a nemají zde své misto. Mohou a mají❤️🎪❤️